Sedlčany

První zmínka o Sedlčanech pochází již z roku 1057.

Ve 13. století se, jako trhová ves, staly přirozeným centrem vltavského kraje.

Sedlčany byly nejsevernější částí panství jihočeských Rožmberků. Rožmberkové je v roce 1418 povýšili na město a udělili řadu privilegií. Znakem města se stala rožmberská pětilistá růže.

 

V 16. století město proslulo soukenictvím a výrobou sladu.

V roce 1580 je přenechal Vilém z Rožmberka svému regentovi Jakubu Krčínovi z Jelčan. Za Krčínova vládnutí se Sedlčanům nevedlo. Kupci se městu vyhýbali pro vysoké mýtné a měšťané se s Krčínem dostali do sporu o královská privilegia. Při jednom z jednání Krčín konšele opil a zničil královské listiny.

Po Krčínově smrti se Sedlčany staly majetkem rodu Lobkoviců a součástí panství Vysoký Chlumec. Spory sedlčanských s vrchností však pokračovaly. Po Bílé Hoře město upadlo do tuhého poddanství.

Sedlčany byly kdysi také krajským a okresním městem.

Na místním rozvoji měla velký podíl výstavba železnice z Olbramovic v roce 1894.

Za druhé světové války bylo město i jeho okolí vystěhováno a sloužilo nacistické armádě jako cvičiště zbraní SS. Po roce 1945 zde vzniklo několik průmyslových závodů.

Dnes si zaslouží pozornost svažité náměstí T.G.M. s kašnou a novorenezanční radnicí z roku 1903, dále původně raně gotický kostel sv. Martina z konce 13. století a také hřbitovní kostel zvaný Církvička. Na náměstí Josefa Suka sousoší Lidé bez domova připomínající vysídlení Sedlčanska za nacistické okupace od M. a B. Bendových.

Na kopci Cihelný vrch stojí hvězdárna.

Ve městě se každoročně pořádají motokrosové závody s názvem Sedlčanská kotlina a v devadesátých letech zde byla obnovena tradice slavností "Rosa", které se konají vždy v červnu. K Rose se váže legenda o vítězství sedlčanských nad neporazitelným Žižkou, který město marně obléhal za ranní rosy.

Zajímavé odkazy: 

PEŇÁS: Ze Sedlčan do Sedlce aneb Český křen

Radioamatéři

Červený Hrádek

Na východ od Sedlčan je zámek Červený Hrádek. Původní tvrz byla přestavěna na zámek, který v 17. století vyhořel. Rozsáhlá přestavba v r. 1844 měla za cíl vrátit objektu podobu středověkých rytířských sídel. V letech 1894 - 96 byla realizována konečná přestavba podle projektu architekta Jana Kotěry, tehdy ještě studenta. V roce 1991 byl zámeček vrácen majiteli