Archiv článků na téma PRAVĚK

Lidé z Malého Kola

Na území České republiky prokazatelně žili pravěcí lidé už před milionem let - a někteří z nich dokonce poměrně nedaleko od Středního Povltaví, jak dokazují nálezy z Berouna nebo Prahy. Našemu kraji se však zřejmě raději vyhýbali během celé doby kamenné, která zahrnuje 99 procent trvání lidských dějin a končí před přibližně 8 tisíciletími. Lidé starší doby kamenné (tzv. paleolit) tu patrně nenacházeli jeskyně a skalní převisy, kde s oblibou přebývali. A lidé mladší doby kamenné (tzv. neolit), kteří už provozovali zemědělství, zase dávali přednost úrodným nížinám Polabí, Poohří a dolního toku Vltavy...

Bronzový poklad

V minulém díle jsme se seznámili s hradištěm Malé Kolo, které je nejstarší známou trvalou lidskou osadou ve Středním Povltaví. Je to jediné známé lidské sídlo z tohoto období v našem kraji. Po zániku chamské kultury, která v něm sídlila, oblast zase na dlouho osiřela. Teprve mnohem později sem přišli lidé knovízské kultury, kteří ji naopak osídlili na svou dobu velmi hustě. Proč, to je pro dnešní vědce pořád tak trochu záhadou...

Byli to lidožrouti?

Pro období knovízské kultury jsou typické takzvané depoty, o nichž jsme mluvili v předešlém díle seriálu. Jiným charakteristickým jevem jsou jejich pohřebiště, kterých se na území Středního Povltaví nachází mnoho. Dokonce tu je vůbec největší "hřbitov" přináležející této kultuře: ve Zvíroticích vědci našli 110 hrobů. Přitom mnoho dalších na této lokalitě bylo již dříve zničeno, nebo zatím výzkumu unikají...

Keltové ve Středním Povltaví

Keltové jsou první etnikum na našem území, které je doložené písemnými prameny - první "národ" obývající Čechy. Velmi významné stopy zanechali i ve Středním Povltaví. Na prvním místě to je keltské opevněné město (oppidum) Hrazany nad soutokem Vltavy a Mastníku nedaleko Živohoště. Pro poznání keltské kultury má tato lokalita mimořádný význam, protože jde o jedno z nejlépe prozkoumaných nalezišť z období jejich působení u nás....

Pevnost nad Vltavou

První, o kom víme, že se oppidem na Hrazanech zabýval, byl už v polovině 19. století amatérský archeolog Antonín Maloch. Jeho objev z roku 1846 ale zase upadl v zapomnění, stejně jako práce dalších nadšenců. Až roku 1947 zmínil toto místo v jednom svém článku sedlčanský lékař Antonín Kareš (1908-1979). Ve stejné době připravovali profesionální archeologové Jan Filip a Jaroslav Böhm rozsáhlý výzkum keltského osídlení a Karešova zpráva jim přišla vhod....