Osečany

4 km severně od Sedlčan

Osečané se nazývali lidé, kteří někdy v 11. nebo 12. století chránili svá sídla opevněním z osekaných stromů, tzv. oseče. Po těchto obyvatelích získala obec své jméno.
Historie:

  • r. 1352 - Jan z Osečan, který byl v rožmberských službách
  • r. 1377 - Henslin z Osečan
  • r. 1409 - Petr z Osečan, patrně předek rodu Osečanských z Osečan
  • r. 1482 - Jan z Osečan
  • dále strýc Jana, Vilém a jeho potomci Oldřich a Bohuslav
  • r. 1538 - Přibík Břízský z Břízy
  • r. 1561 - Jan Břízský
  • r. 1573 - Jan Vojkovský z Milhostic
  • dále rod Vojkovských
  • r. 1611 - Vilém Lev z Říčan
  • dále Adam Řepický ze Sudoměře
  • r. 1622 - Albrech z Valdštejna
  • r. 1623 - Pavel Michna z Vacínova
  • dále Václav Michna
  • r. 1665 - Wolfgang Henneg
  • dále Marie Eusebie z Fulneku
  • r. 1701 - Jan františek z Fulneku
  • r. 1720 - Jan Jiří Bechyňa z Lažan
  • r. 1725 - Karel Michna z Vacinova
  • r. 1732 - Jan Vácalv Bubna z Litic
  • r. 1760 - Jeronýma Lanjusová z Wellenburgu, rozená Caraffová
  • r. 1781 - Karel Lanjus z Wellenburgu
  • r. 1795 - Gabriela z Mayerbachu
  • dále Josef Půlpán z Feldsteinu
  • r. 1840 - Anna Tieglová z Lindenkronu, rozená Půlpánová
  • dále Anna Voitová
  • V r. 1928 byl zadlužený statek Anny Voitové rozprodán

V Osečanech původně stávala tvrz, o níž je první zmínka z roku 1526. Tvrz stávala nad údolím Masníku. Patrně z ní zbyly sklepy a torzo okrouhlé věže pod starou sýpkou.

Na stráni nad potokem Masníkem dominuje vsi zámek. Byl postaven pravděpodobně kolem r. 1680. Za kterého z majitelů se tak stalo, nelze dnes přesně určit. V r. 1665, kdy koupil Osečany Wolfgang Heneg, je v trhové smlouvě zmínka ještě o jednom stavení mimo tvrze. V r. 1701 se uvádí nový, nedostavěný dům.
Za Jana Jiřího Bechyni z Lažan byla cesta pod zámkem ozdobena barokní sochou.
Jan Václav Bubna z Litic v r. 1733 nechal v jižním zámeckém křídle zřídit kapli.
Pro Osečany významná doba byla za vlády rodiny Lanjusů (1760 - 1795). Pod zámkem ve svažitém terénu založili za pomoci zahradníka Václava Rissla anglický park, zvelebili zahradu i samotný zámek. Ještě v první polovině 19. století se v zámecké oranžerii pěstovaly citrusy.
V r. 1850 - 1860 byl zámek novogoticky upraven. Zámek si do dnešní doby uchoval svoji základní podobu, raně barokní stavby. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova, delší jižní křídlo je podsklepeno v kameni valeně zaklenutými sklepy se střílnovými okénky v silných zdech. Severní křídlo má hlubší sklepení, lámané jako sloje ve skále. Fronta severního křídla je do parku členěna vysokým řádem toskánských pilastrů a širokou korunní římsou. Portál kaple je zdoben sochami z první poloviny 18. století. Průčelí středního traktu člení trojdílné arkády ve všech podlažích s novogotickými úpravami dveří a oken. Střehu zdobí plechová vížka.

Roku 1928 koupil zámek lékařský spolek, který zde plánoval založit ozdravovnu, ale z plánů sešlo.

Čerpáno z knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku IV. od dr. M. Bělohlávka

Současnost:

Východně od vsi, na vrchu Drahoušek je rozhledna.
Pata rozhledny je v nadmořské výšce 501 metrů.
Celková výška věže je 47 metrů.
Vyhlídková plošina je ve výšce 32 metrů.
Vede na ni 167 schodů.