Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká

Město Hluboká nad Vltavou leží 10 km severně od Českých Budějovic na rozhraní Českobudějovické a Třeboňské pánve.

Vydáme-li se od městského úřadu Bezručovou ulicí lesoparkem kolem hotelu Štekl, dojdeme za 10 minut k zámku.

Zámek Hluboká je jedním z nejkrásnějších panských sídel v Čechách. Původně raně gotický hrad podélého typu, z kterého je zachována jenom strážní věž v jádře dnešní nejvyšší zámecké věže. Renesanční přestavby se uskutečnily v 2. polovině 16. stol. 1563 - 1564L: mistr Antonio, po něm budějovický V Vogarelli, od r. 1571 pod vedením B. Maggiho z Arogna přestavba hradu v zámek. Barokní přestavba 1707 - 1727 pod vedením P. I. Bayera, po něm A. E. Martinelliho. Dnešní podoba zámku je z přestavby v období vrcholného romantizmu v letech1839 - 1871 v tudorské gotice podle anglického zámku ve Windsoru provedené vídeňským architektem F. Beerem, po něm D. Deworetským. Ze starší zámecké stavby je zachován půdorys, zdivo podélných traktů kolem dvou nádvoří a část renesančních kleneb v přízemí. Vnějšek zámku člení 11 věží a bašt s ozubenými cimbuřími, arkýř, balkóny a verandy. (Při stavbě východní bylo prvně použito tvarovaných litinových sloupů). V zámku četné reprezentační místnosti a divadelní sál s romantickým ornamentálním dekorem stěn. V interiérech jsou vzácné řezbářské práce (Vondruškové), štukatury ve slohu druhého rokoka od italských mistrů Silvestriho a Pelegriniho. Stavbu obohatily cennosti z jiných Schwarzenbeských zámků. Například ve velké jídelně je dřevěný renesanční strop z Českého Krumlova, v knihovně je strop ze zámku Schwarzenberg v Bavorsku, v oknech několik pozdně gotických a pozdně renesančních švýcarských sklomaleb. Zámek má celkem 141 místností. Sbírky: K nejcennějším patří sbírka nástěnných koberců se vzácnými kusy z období manýrismu a se slohově jednotným souborem vrcholných děl nizozemského baroka, tapisérie ze souboru Přísloví, tkané ve 40. letech 17. stol. podle kartonů vlámského malíře Jacoba Jordaense, soubor Španělská jezdecká škola z 2. třetiny 17. stol. a 3 kusy ze souboru Decius Mus podle kartonů P. P. Rubense. Velká sbírka obrazů, z větší části portrétní malby. Renesanční obrazy od Lucase Cranacha mladšího, Albrechta Dürrera a J. Gossaerta. V zámecké knihovně najdeme 12 000 svazků literatury z mnoha oborů. Knihy jsou uloženy v policích přmístěných sem ze zrušeného kláštera ve Würzburgu v Bavorsku. Je zde i expozice věnovaná sociálním dějinám. Zámecká kaple Zámecká kaple je volně přístupná z nádvoří, pravděpodobně na starších základech, rozšířená v 18. stol., naposledy přestavěná v r. 1846. Střední část oltáře je hodnotná Netolická archa z 15. století s pozdně gotickými postavami světců a reliéfem P. Marie z doby kolem r. 1520.

Alšova jihočeská galerie

Pro Alšovu jihočeskou galerii byla upravena jízdárna. Příchod ke galerii vede bývalou zimní zahradou. Jsou zde plastiky předních českých sochařů 20. stol., významná díla jihočeské gotiky z 14. až začátku 16. stol., ukázky vlámského malířství 17. stol. aj.

Zámecký park

Rozsáhlý park v anglickém stylu z 40. let 19. stol. leží v místech podhradského dvora. Obory K zámku patří 2 obory. Stará obora o rozloze 1 542 ha, kde se chová daněk, muflon a černá zvěř. Stará obora leží po levém břehu Vltavy, severně od města. Je 9 km dlouhá. V oboře je kopec Baba, na kterém se nalézají valy po halštatském hradišti. Poněšická obora při pravém břehu Vltavy o rozloze 1 581 ha., kde se chovají jeleni. Rybník Hvězdář, rybník Bezdrev a rybník Křivonoska. Na Vltavě vodácká trať do Týna nad Vltavou.

Z historie:

Zdejší hrad založil v 1. polovině 13. století král Václav I. Městečko v podhradí prvně zmiňované v r. 1253 se původně jmenovalo Podhrad. Hrad byl dobře opevněný, Přemysl Otakar II. zde bojoval proti Vítkovcům. Po založení královského města Budějovic se králův zájem o Hlubokoun zmenšil. V r. 1285 získal Hlubokou Vítkovec Záviš z Falkenštejna, vůdce panské vzpoury proti Přemyslu Otakaru II., a to sňatkem s Kunhutou, královnou - vdovou. V roce 1290 byl na rozkaz Kunhutina syna, krále Václava II. zajat a odsouzen pro podezření z úkladů a pro odepření vrátit králi statky nabyté sňatkem s Kunhutou k trestu smrti sťetím. Poprava byla vykonána pod hlubockým hradem. Hrad byl krátce nato dobyt, majetek přešel do královských rukou, byl však zastavován. Karel IV. hrad vyplatil a založil zde rybniční hospodářství. V dobách husitských byl hrad ve správě Mikuláše z Lobkovic, který stál na straně krále Zikmunda. R. 1490 zastavil král Vladislav Jagellonský hlubocké panství Pernštejnům. Vilém z Pernštejna se zde věnoval intenzivnímu lesnímu hospodářství a zakládání rybníků (Bezdrev). V činorodém hospodaření pokračoval i Ondřej Ungnad ze Suneku. Ve 2. třetině 16. stol. zde založil obory, na stráních hradního ostrohu vinice, pod hradem mlýn, na hradě vodovod čerpající vodu z Vltavy. V roce 1562 koupil hlubocké panství Jáchym z Hradce. Do období držení Hluboké pány z Hradce cpadá vzpoura blatských sedláků proti Adamovi z Hradce, která skončila v r. 1581 popravou Jakuba Kubaty, rychtáře z Budova. V roce 1598 koupili hlubocké panství Malovci z Malovic, kteří byli posledními českými majiteli Hluboké. Jetřichu z Malovic bylo panství pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a v r. 1623 darováno císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi, jehož vnuk prodal Hlubokou s panstvím po r. 1660 Schwarzenberkům. V držení Schwarzenberského rodu byl zámek do roku 1949, kdy byl zestátněn.

Tereziánské války - Hluboká trpěla.

V r. 1850 sem byl přeložen okresní soud.

R. 1908 byla Hluboká spojena s osadou Zámostí a jmenována městem s názvem Hluboká nad Vltavou.