Sluha Saturnin ze stejnojmenné Jirotkovy knihy dokázal přestěhovat domácnost svého pána na obytný člun plující po Vltavě za jediný den. Tenkrát ale byla jiná doba a dnes by to díky úřadům a předpisům tak snadné rozhodně nebylo. Přesto přibývá lidí, kteří navzdory nejasným a stále se měnícím pravidlům v plovoucích obydlích tráví volný čas.

V každém poctivém lese většinou potkáte nanejvýš houbaře a skauty - jenže hvozdy nedaleko kopce Medník u soutoku Vltavy se Sázavou se tomuto předpokladu vymykají. Pokud tady potkáte houbaře, pak snad je opravdu houbař, stejně dobře ale může jít o agenta CIA, KGB, Mossadu, Stb, vyslance organizací bývalých essesáků z Jižní Ameriky...

Rozcestí na žlutě značené turistické cestě mezi Zadními Háji a Županovicemi se jmenuje Plavečnice, což tu také donedávna hlásala plechová tabulka. Zdánlivě nesrozumitelné pojmenování je památkou na slavné časy vltavské voroplavby, která za starých časů živila nejen osady v bezprostřední blízkosti řeky, ale i v hodně širokém okolí.

Ke střednímu Povltaví neoddělitelně patří vorařská historie a vltavská paroplavba. Jednou z nejvýraznějších postav v těchto aktivitách byl František Dittrich. Dnes si pod tímto jménem asi většina lidí vybaví nanejvýš představí legendární parník Primátor Dittrich brázdící hladinu Vltavy. Muž, jehož jméno loď nesla, ale nebyl jen magistrátní úředník. Především šlo o velmi úspěšného podnikatele, který se vypracoval doslova z ničeho.

Nedaleko Dobříše poblíž obory Aglaia se nachází objekt, který by jistě zaujal i samotného Ericha von Dänikena. Elipsovitý val obklopený vodním příkopem neohraničuje žádné stavby a zjevně nemá ani obranný charakter. Přestože tabulka hlásá, že jde o slovanské hradiště, smysl a původ prastarého objektu zůstává tajemstvím.

V první polovině 19. století nic nenasvědčovalo tomu, že česká kotlina už o pár desetiletí později bude mít nejrozvinutější průmysl v habsburské monarchii. Jedním z podnikatelů, kteří na tom měli rozhodující zásluhu, byl Vojtěch (Adalbert) Lanna z Českých Budějovic. Průmyslovou revoluci do Čech přiváděl především po Vltavě a Labi, o jejichž splavnění se zasloužil.

Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Rozloha povodí je 28 tisíc kilometrů čtverečních. Pramení na Šumavě, nedaleko Kvildy, pod Černou horou, ve výšce 1172 m jako Teplá Vltava (též Černý Potok). Od soutoku se Studenou Vltavou, přitékající z Bavorska, nese název Vltava. Na 430 kilometrů dlouhé řece je dnes vybudováno 6 přehrad:
Lipenská, Orlická, Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská hráz.
V Mělníku soutok s Labem.